O Cínovci

Historie těžby

Cínovec je ložisko lithia, cínu a wolframu, situované ve svrchní části malé žulové intruze na hranici ČR a Německa asi 6 km nad městem Dubí na Teplicku. Větší část ložiska se nachází na české straně, zatímco menší část leží pod německým Zinnwaldem.

Těžba na Cínovci započala již ve středověku. Zprvu se jednalo o rýžování minerálů cínu a wolframu (kasiteritu a wolframitu) v potocích, později šlo o přípovrchové rubání křemenných žil, které vycházely na povrch v oblasti při hranicích s Německem. Od 17. století těžba v Čechách i v Sasku postupovala podél žil do stále hlubších partií ložiska. Jedna z přístupových štol na saské straně byla po uzavírce zpřístupněna a slouží turistům jako zajímavá atrakce.

Těžba na české straně se urychlila ve válečné době a trvala až do uzavírky v roce 1991, ačkoli posledních zhruba 20 let bylo věnováno spíše podzemnímu průzkumu hlubších částí ložiska směrem k městu Dubí. Těžební činnost na české straně Cínovce probíhala z lokality tzv. Starého závodu, kde byla zapuštěna kolmá produkční šachta a těžilo se zhruba 8 křemenných žil bohatých na cín a wolfram. Jak docházely žilné zásoby, obrátila se v 70. letech 20. století pozornost geologů směrem k jihu. Podzemním průzkumem zde byly objeveny rozptýlené rudy cínu a wolframu, sice s nesrovnatelně menšími obsahy kovů než v žilovině na Starém závodě, ovšem s větším objemem předpokládaných zásob.

Projekt společnosti Geomet

V roce 1991 bylo ložisko uzavřeno z důvodu nerentabilnosti. Současný koncept potenciálního obnovení rentabilní těžby vychází z předpokladu vyšších cen cínu a wolframu a použití nových technologií při těžbě a zpracováni rudy, ale hlavně z výhledově rostoucího významu lithia pro moderní hospodářství 21. století a odklon od výroby energie z fosilních zdrojů.

Cínovec je sice velké, ale z hlediska kovnatosti relativně chudé ložisko lithia. Jeho nevýhodou jsou vysoké náklady na těžbu podzemním způsobem. Pozitivy naopak jsou zásoby cínu a wolframu, jejichž hodnota sníží výrobní náklady lithia, jednoduchý a bezpečný proces zpracovaní rudy a nesrovnatelně malý ekologický dopad důlní činnosti na životní prostředí i na život obyvatel v regionu.

Otevření dolu by se příznivě promítlo i na zaměstnanosti v regionu, kde je předpoklad vytvoření mnoha pracovních příležitostí nejen v dole samotném, ale i v navazujících odvětvích nebo službách. Do rozpočtu města Dubí by z poplatků za vydobytý nerost a dobývací prostory ročně přibývala nemalá částka finančních prostředků.